Dostavba ZUŠ Buxton

Úpice, 2011

Urbanistické řešení

Základní úvaha o situaci návrhu vycházi z širších vztahů, ze kterých je evidentní rozdrobený charakter nejbližší hodnotné zástavby, na kterou chceme navázat. Proto jsme přistoupili k řešení pracující se dvěma novými samostatnými objekty volně umístěnými do předmětného území s tím, že ctíme již existující přirozené pěší trasy a základní pohledy na stávající objekt. Tyto zachováváme ve svých původních pozicích.

MOTTO: pavilony v zahradě.

Architektonické řešení

Architektonická koncepce vychází ze dvou základních premis. Jednak z tendence po navázání na stávající objekt – nalezení vztahu mezi novostavbami a původním objektem, který bychom mohli do návrhu zakotvit. Za druhé dosažení současného výrazu jednotlivých navrhovaných objektů ve shodě s jejich funkčním využitím. Výsledkem jsou dvě samostatné budovy vycházející velikostně z půdorysného průmětu stávající budovy (centrálního čtverce), přičemž obě dvě přímo odrážejí svůj vnitřní charakter. Tanečně-výtvarný pavilon je výrazově otevřená a také prakticky otevíratelná stavba komunikující v maximální možné míře s okolím, nastavená především na denní využití. Budova je umístěná na čtvercové plato sloužící jako veřejný předprostor nebo venkovní pracovní dílna. Hudební pavilon je naopak velmi koncentrovaná budova uzavřená do sebe s přirozeným přesahem do večerních hodin pro pořádání koncertů a společenských akcí. I tato stavba má svůj veřejný předprostor chápaný jako shromaždiště a rozptylová zóna.

Tanečně-výtvarný pavilon

Tanečně-výtvarný pavilon je dispozičně vyřešen na čtvercovém půdoryse rozděleném do dvou základních sekcí – učebny (respektivě sál a dílna) a zázemí.

Zázemí je pojednáno jako samostatný hranol s šatnami, sprchami a toaletami. Tento hranol, který je v obou vymezujících půdorysných rozměrech menší než samotná plocha pro veškerá zázemí, jsme umístili na střed blíže k učebnám, čímž nám vznikla ze třech stran lemující obslužná komunikace sloužící jako vstupní foyer, čekárna, odpočinková zóna nebo eventuelní detašovaná dílna. Centrální část hranolu je pak vyčleněna pro administrativní místnost obsluhující současně sál i výtvarnou dílnu. Vlastní prostory tanečního sálu a výtvarné dílny jsou pro eventuelně vzájemně propojitelné (dělící konstrukce mezi oběma prostory je uvažovaná z mobilních akustických příčkových dílců), čímž je možné vytvořit jeden zvětšený otevřený prostor pro výstavy, happeningy, kulturní akce, ale také skýtající možnost propojení obou provozů například pro kresbu figur apod.

Hudební pavilon

Hudební pavilon je prakticky koncipován jako multifunkční sál s demontovatelným a alternativně polohovatelným systémem jak pro hlediště (v elevaci) tak pro jeviště.

Sál je pak lemován zázemím a sklady. V ose sálu na straně standardní elevace je navržen vstup pro veřejnost navazující na vstupní foyer, na který dále po stranách navazují prostory šatny a sociálního zázemí. Ve zvýšené úrovni je navržena zvukařská a osvětlovací kabina přístupná po samostatném schodišti z foyeru a umožňující také přístup k osvětlovací technice pod stropem sálu. Základní hierarchie objektu je chápána tak, že sál přirozeně navazuje na foyer a tento prostor následně volně přechází ve shromažďovací venkovní předprostor, přičemž všechny tři zmiňované části objektu mají stejný šířkový rozměr a osovou orientaci.